Hned na úvod jsme se zahřáli u kešky. Teda spíš Dominik se zahřál, protože já hlídala nahoře holky. Ano - nahoře! Byl to trošku adrenalin, ale na to, že terén hlásal 4,5 hvězdičky z možných 5, to celkem šlo. 😇Obě holky během hledání usnuly a cestu k Plumlovskému zámku jsme si mohli aspoň užít v tichu, což jak jsem správně tušila, neplatilo i pro případ cesty zpátky k autu. Ale to nechci předbíhat.
Naším cílem byl zámek, který na první pohled nevypadá nijak zajímavě, ale o to víc jsem na něj byla zvědavá. Výlet jsme dopředu neplánovali, takže jsem ani neměla čas zjistit, že je tu otevřeno jen do října. Škoda, tak třeba příště. 😅 Dominik si aspoň našel místo na focení, které třeba za lepšího počasí i využije, ale teď už to nešlo. Déšť a právě probuzená řvoucí Inuška nás zahnali ke mlýnu, kde byl čas se občerstvit a rozhodnout, jestli to v dešti dojdeme zpátky, nebo se pro auto vrátí jen Dominik. Zvolili jsme první variantu a za zpěvu obou holek utíkali k autu. Inuška chtěla svůj klid na spaní, který jí déšť narušoval, a Magdalenka chtěla po svých. Tu du dum dum... 😇Až sem pojedeme příště, bude se to holkám určitě líbit víc!