sobota 30. prosince 2017

Jeseníky den 2.

Na sobotu se těšila především Magdalenka, a nemluvila o ničem jiném snad celý týden. Měli jsme domluvenou návštěvu jelenů na farmě v Dětřichově, a byť jsme úplně konkrétní představu o tom, jak to bude probíhat, neměli, bylo jasné, že to bude velký zážitek! 😊


Na parkoviště jsme dorazili přesně včas abychom se přesunuli na vlečku za traktor, vyfotili se, a vyrazili do obory. Už samotná cesta byla pro Magdalenku osudová, protože od té doby básní o jízdě na traktoru každý den. 😊 Pan Přibyl chová jeleny už dlouho, a umí své zážitky s nimi vyprávět opravdu barvitě. Mimo jelenům by se mohl ve volném čase věnovat zaškolení českých průvodců pro hradech a zámcích.


Jakmile jsme v oboře zastavili, obklopilo nás stádo jelenů ze všech stran a my jsme si tato nádherná zvířata mohli poprvé prohlédnout zblízka. Podívat se jim do očí bylo něco naprosto kouzelného, a ani já sama jsem netušila, jak moc mě uchvátí jejich krása. 😍 Magdalenka by se zapojila i do krmení, ale raději jsem ji u toho přidržovala za ruku, aby ji vůbec zavčas oddělala a nenechala si ji sníst, jak z nich byla unešená. Víc jak hodinu jsme si mohli vychutnávat blízkost jelenů, poslouchat o jejich životě a plánovat únos aspoň jednoho z nich domů do bytovky místo psa. 😅



Takový klid, jako byl tady, bych potřebovala mít aspoň jednou měsíčně, takže to rozhodně nebude naše poslední návštěva obory. A protože bylo sotva poledne, rozhodli jsme se dobu spaní holek využít k menší túře. Vybrala jsem cestu po naučné stezce Česká Ves, která měla trvat jen asi 1,5h a neměla být náročná, abychom mohli nést holky v nosítkách. Zaparkovali jsme u Čertových kamenů a vydali se po modré turistické značce kolem skal. Obklopoval nás jen les, děti spaly, a opět jsme si mohli užívat ty vzácné chvíle ticha. Ty, kdy je aspoň jedna z holek přitisknutá ke mně, usmívá se ze spaní a pomalu oddychuje, a mně je díky ní i v takovéto zimě příjemně teploučko, za ruku vedu Dominika a tiše si povídáme. No uznejte - kterou mámu by tohle nenaplňovalo? 😇


Cesta byla velice příjemná, a přestože v jeden moment vede dost strmě nahoru, naskytnou se Vám po chvilce nádherné výhledy do okolí! Na závěr můžete zaskočit do tamní restaurace, jako jsme to udělali i my, a dát si zasloužený oběd, večeři, nebo prostě jen zapít žízeň.

A co přináší radost Vám, když děti spí, nebo máte prostě jen volnou chvíli? Jste akční, nebo využíváte tento čas raději pro odpočinek? Chcete být v přírodě, ve městě, nebo se zavřete doma? 😊


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju, že jste si našli čas a chcete okomentovat můj příspěvek.