sobota 3. února 2018

První dojmy

Je toho tolik, co bych si chtěla napsat, zapamatovat, uchovat v hlavě i srdci, a pak zpátky v čr změnit.. Ale nevím, jestli to tak bude fungovat..


První den jsem jela rovnou sama na nákup a byli jsme si obhlédnout okolí našeho domu. Přímo kolem nám vede cyklostezka, podél vody a houseboatů (viz úvodní fotka), no prostě potěšení pro oko. Kešek tu mám zatím dostatek, ale uvidíme za pár týdnů, aby bylo ještě co lovit. 😀

Ve čtvrtek měl jít Dominik poprvé do práce, tak jsme jeli všichni, abychom se aspoň představili. No dopadlo to tak, že jsme ve 14h odjížděli spolu zpátky domů a já toho rovnou využila a jela se navečer projet na kole do města Weesp, ve kterém vlastně bydlíme, ale jsme na jeho úplném okraji. Přijela jsem domů totálně mokrá, červená od větru, promrzlá, ale spokojená, zamilovaná a bohatší o čtyři kešky. 😊 




A teď jen ve zkratce pár řádků k nejčastějším otázkám, které mi všichni pokládají.
Bydlení je kouzelné. Ani fotky, které jsme předem měly, neumí vykouzlit ten úsměv, který mám vždy, když vejdu domů. 😊 Převládá tu dřevo, volný prostor, šedá v kombinaci s mentolovou - to, co mám ráda! Trošku je mi líto, že už holky nejsou větší a nespí samy v ložnici, abychom my s Dominikem mohli mít svoje spaní v patře nad obývákem. 


Počasí je tu aprílové - střídavě prší, třeba jen půl minuty, z toho začne padat zmrzlý led (a fakt to není na kole zrovna moc příjemné! 😕) a najednou svítí sluníčko. To naštěstí ale převládá a my jsme denně venku! 


Jídlo si vaříme doma, a protože jsem ráda, že umím těch pár základních receptů, tak zatím připravuju jen to, co znám. 😋 Ale hodlám i experimentovat, už mám několik receptů na oblíbené místní pokrmy, tak uvidíme, jestli zachutnají i nám. Každopádně první "omyl" už nastal při kupování smetany ke šlehání, místo které jsem vzala asi zakysanou smetanu, každopádně to chutná divně, další pak když jsem chtěla plnotučné mléko, které tolik milujeme, a místo toho máme zákys (nebo podmáslí? těžko říct, ale je to hnus). 😂
Každopádně se můj styl nakupování hodně liší od toho v čr - nemusím kontrolovat procenta masa v uzeninách, protože jsou tu nad 90% a neviděla jsem zatím nic pod touto hranicí, ovoce a zelenina tu má ve většině případů nálepku "bio" a jde to poznat na barvě, a později i na chuti a celkově se tu dbá v první řadě na kvalitu. Na to se zvyká velice rychle a snadno! 😊

Ceny jsou tu vyšší. U některých potravin je to o hodně (např. maso), ale třeba ovoce a zelenina tu stojí srovnatelně, ale je nesrovnatelně chutnější a v bio kvalitě! Navíc v akci se dá nakoupit za stejné ceny, jako u nás.

Dopravu asi moc hodnotit nemůžu, byť jsme ji před odjezdem řešili nejvíc. Možná tím, že bydlíme na okraji města, 15km od centra Amsterdamu, je tu klid. Ale musím vyzdvihnout síť cyklostezek. To je něco neuvěřitelného! Vedle každé silnice je pruh pro cyklisty, nebo přímo samostatný chodník, a to prostě všude, ne jen ve městě. Naprosto oprávněně je to tu nejoblíbenější dopravní prostředek, protože je to rychlé, stezky jsou v perfektním stavu, a dostanete se do cíle mnohdy rychleji, než autem. Jsem moc ráda, že jsme kola vzali a že můžu zase jezdit, jako dřív, a holky mít u sebe. 👧 Navíc ty ceny parkovného jsou prostě šílené.. za 6h parkování u Univerzity v Amsterdamu jsme dali tolik, co doma za čtvrtletní parkování v centru Olomouce! 😅 Takže kolům zdar!


Co je pro mě ale nejzajímavější, pozorovat lidi kolem. Tolik spontánních rozhovorů, co jsem tu měla za dva dny, jsem v čr neměla za celý svůj život.. čím to, že tu jsou lidi usměvaví, milí, dávají se se mnou do řeči, přejí mi hezký den, usmívají se na Majdi a Inůfku, a vypadají tak šťastně??! Až to zjistím, dám vědět, protože tohle si musíme přivézt s sebou do čr!

Na závěr opět otázka na tělo! Máte něco "nehmotného", co jste si dovezli z ciziny? Myslím tím oblíbené recepty, nějaký zvyk, tradici, kterou jste nově zavedli nebo začali praktikovat.. pocit, že vás zahraničí nějakým zásadním způsobem ovlivnilo v dalším životě? Napište, budu ráda za Vaše zkušenosti 😊









2 komentáře:

  1. Ani, tak mě napadá, jaké jazyky a jak dobře umíte, že zvládáte komunikaci? Já AJ od doby co jsem na mateřské neoživuji a také to podle toho vypadá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maruško já se domluvím v pohodě anglicky, rozumím i francouzsky, ale nevyblekotám ze sebe asi nic rozumného :-D a Dominik anglicky a na škole měl němčinu. Já s tou angličtinou problém nemám, rozumím i mluvím myslím si dobře, a udržuju si to v hlavě tak, že sleduju filmy a seriály v angličtině a bez titulků :-) to je nejlepší trénink. Ze začátku jsem si to pouštěla s českými titulky,ale snažila jsem se je nesledovat, spíš poslouchat, pak jsem si stahovala místo českých anglické titulky, a teď už koukám bez titulků. Ale když anglicky píšu, tak si musím kontrolovat, jestli je to správně, protože mám v hlavě spíš tu výslovnost :-D

      Vymazat

Děkuju, že jste si našli čas a chcete okomentovat můj příspěvek.