středa 7. února 2018

Víkend v Amsterdamu

Máme za sebou první víkend v Holandsku. Stihli jsme se během něj podívat třikrát do Amsterdamu, vyjet s holkama prvně na kolách, upéct první bábovku i chleba. Počasí nám zatím opravdu přeje a přes den bývá hezky, prší až večer, kdy je nám to jedno. 😊



Pátek byl vlastně první den, kdy jsme byly s holkama samy, a pro Domču první den v práci. Ráno jsme s holkama vyrazily hned po otvíračce do Ikee nakoupit poslední nezbytnosti domů a samozřejmě zjistit, jestli tady mají v nabídce ještě pandy, aby z toho měla něco i Majdi s Inůfkou. Naše holky nepotřebují hřiště, bedny hraček, televizi, ale ke štěstí jim stačí kontejner pand v obchodě. 😀 Holanďani z nich měli atrakci, když viděli, jak se se všema pandama tulí, pusinkují, tancují spolu, objímají je, dávají je spinkat, umývají jim hlavu v dřezu od dětské kuchyňky.. ano, i to je potřeba! 😆 Pro holky ideální vyžití a nás to nestojí ani korunu! Sem budeme jezdit častěji..



Až se samy unavily, sbalila jsem je i s nákupem do auta a na zpáteční cestě zastavila u parku, abychom se prošly. Holky spaly víc jak 2h, tak jsem měla čas to tu pořádně prozkoumat a objevit kouzelnou zahradu, ve které chyběly k dokonalosti už jen elfové a víly, ale i ty věřím, že objevíme ještě příště!


Opět jsem se dala do řeči s několika místními a mám v srdci ohromnou radost z toho, že jsou tu krásní, obyčejně neobyčejní lidé. Tolik úsměvů jsem dostala i rozdala! Holky zatím změnu jazyka asi nepoznávají, protože když se s někým zastavíme a já začnu mluvit anglicky, Majdi se s ním začne bavit česky a nepřijde jí to ani trošku zvláštní. S dětmi si hraje stejně jako doma, a řeč k tomu ani nepotřebuje. Kéž by jí taková otevřenost zůstala...


V sobotu jsme vyrazili všichni do Weespu, na nákup a prohlédnout si město společně. Podařilo se nám parkovat přímo u mlýna, který zrovna otevíral, tak jsem využila příležitost a koupila si mouky a kvasnice na chleba. Majdička vyfasovala tři kornoutky rozinek a mohli jsme pokračovat dál. Weesp mě opravdu učaroval a jsem ráda, že nakonec bydlíme tady, a ne přímo v Amsterdamu, k tomu se ale dostanu ještě později. Dá se tu v pohodě sehnat všechno, co k fungování potřebujeme, a na první pohled to vypadá spíš jako vesnice. Zdání ovšem klame - k Weespu totiž náleží i široké okolí luk a u nich stojících domečků, což dělá ve výsledku víc než 17,5 tisíce obyvatel. Takže těm, co jsem před odjezdem tvrdila, že bydlíme ve vesnici za Amsterdamem - omlouvám se, je to město, a pěkně velké! 😅





Navečer jsme jeli takový menší okruh na kolách kolem našeho domu, na druhou stranu od Weespu. Vede tudy příjemná cyklostezka mezi rybníky, je tu klid, ticho.. teda bylo by ticho, kdyby do toho neječela hystericky Inuška, která už měla našeho výletování plné zuby a chtěla chudinka lozit.. poučení pro příště. Snad nám to holka odpustí. 😄


Na neděli jsme si našli mši svatou v angličtině v kostele Nejsvětější Trojice v Amsterdamu a byť jsem z toho měla strach, byla opravdu krásná. Dostali jsme vytištěné písně i texty ke mši s jednotlivými odpověďmi, díky čemuž to pro nás bylo o něco srozumitelnější. Farnost je to poměrně malá, farníci všech věkových kategorií, kněz byl sympatický, energický, a hlavně - čas mše v 10:30 je pro nás spáče tak akorát.. (a kdybychom si pospali ještě dýl, tak stihneme další mši ve 12h). 😀 Autem to máme cca 15min, což není špatné. Navíc jsme po příjezdu zjistili, že se tu neplatí v neděli parkování.


Plán na odpoledne byl proto jasný - zajedeme do centra Amsterdamu. Hodně lidí nás od toho zrazovalo. Od návštěvy autem, ne od návštěvy Amsterdamu... a věděli proč! Ta doprava je jedním slovem šílená. Daň za to, že chcete parkovat co nejblíž dění. Bohužel musím přiznat, že toto město mě neoslovilo. Všechno ostatní, co jsme tu zatím viděli, bylo zajímavější a mně milejší, než samotný Amsterdam. Možná jsme byli ve špatné části, ale to centrum je o ničem. Jeden obchod vedle druhého, pár muzeí, a to byla ta lepší část. Pak jsme se dostali i do uličky, do které se asi běžně s manželkou a dětmi nechodí, což nám došlo ve chvíli, kdy na nás z výlohy vykoukla živá "figurína". Pro mě i holky byl ten den asi nejzáživnější pětipatrový Primark (kdo ten obchod zná, tak mi rozumí, kdo ho nezná, buďte rádi!) a Starbucks. 😆 Večer jsem si ještě spravila náladu pečením chleba z mouky ze mlýna ve Weespu, tak se pochlubím výsledkem i vám, protože byť vzhledem nevypadá nijak vábně, chuťově byl výborný! 😊








A protože v neděli končila soutěž o pohled, je potřeba zveřejnit výsledky. Majdička vylosovala Ambrosovi (omlouvám se za chybu na lístečku!) a Inůfka Blahovi. 😊 Ostatní nezoufejte, brzy bude další možnost něco vyhrát, a prozradím, že tentokrát potěšíme něčí chuťové buňky! 👍



4 komentáře:

  1. Krásný článek! Ta radost z nového domova je pomalu hmatatelná :) Hned mám chut vyjet :) moc se těším na další článek! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Míšo, to mě těší! :) no zatím si to tu opravdu moc užívám (a snad i holky), a mám hlavně radost, že celkem zvládám všechno to, co jsem si předsevzala před odjezdem - nevim proč tady to funguje a doma občas ne :-D ale on ten stav dorazí asi i sem, jen ještě nenastal ten správný čas :-D

      Vymazat
  2. Ahojte, děkujeme za pěkný článek a krásné fotky.Mám dotaz - co si kupuješ za jídlo ve stánku na fotografii? (Nedokázali jsme se shodnout, co to je.)
    A ten chleba vypadá dobře - já bych si ho s chutí dala.
    Maru

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maru ráda bych Ti odpověděla, bohužel název neznám - ale chutnalo to jako těsto na vánočku (a podle toho, jak to vypadalo za sirova, i tak soudím) s rozinkama, akorát z toho byly udělané koule a bylo to smažené v oleji :) a bylo to mooooc dobré! doma to hodlám zkusit :) a chleba - i chutná dobře! jen musím příště nechat kynout těsto v té míse, ve které to budu péct, aby to mělo hezký tvar :) dneska budu zkoušet z druhé mouky, kterou jsem si ve mlýně koupila :) určitě si povezu nějakou i domů, tak v Brodě upeču chlebík, ať můžete všichni ochutnat :) všechny zdravíme!

      Vymazat

Děkuju, že jste si našli čas a chcete okomentovat můj příspěvek.