sobota 8. září 2018

Letní cesta přes... Itálii!

Italské Dolomity nás lákají snad od začátku, co se s Dominikem známe. Dominik sem jezdil s rodinou lyžovat, švagrová tu byli na první dovolené s prckem, my jsme tudy na svatební cestě omylem projížděli, a teď nějak nechápeme, proč jsme tu nezastavili a pár dnů nezůstali. 😂 Každopádně letos jsme se rozhodli to napravit a spolu s holkama to prozkoumat!

Tre Cime

Dolomity se rozprostírají na severu Itálie a jsou jednou z částí Alp. Můžete tu strávit měsíc a stejně budete pořád objevovat nové a nové krásy tohoto místa - na své si tu přijdou cyklisté, horolezci, i rodiny s dětmi. Nad malebnými loukami se tyčí mohutné skalní masivy s pohádkovými skalními věžemi.

My jsme se ubytovali v Bersaglio kousek od Brunecku. Jednalo se o malý rodinný kemp, který není tolik známý, tudíž je tu klid, dostatek místa, a přitom je cena nižší, než v okolních kempech. Navíc tu funguje u kempu malý bar, ve kterém si můžete nakoupit spoustu základních potravin, zajít na kafe či pivko, připojit se k wifi, a otevřeno mají až do 22h. Téměř ideál! Na druhou stranu byla trošku náročnější domluva s dědulou, který to tu má na starost, a samozřejmě neumí anglicky. 😅 Ale tak jako sranda musí být. Když se podíváte na mapu, může být nevýhodou poloha kempu - nenachází se v centru Dolomit, ale i tak je toho v okolí k vidění dost a ta půl hodina až hodina jízdy je podle mě vyvážená klidným a krásným prostředím, ve kterém pak spíte!

Kemp Bersaglio

Po ubytování se jsme vyrazili na odpolední výlet přímo do Brunecku. Kousek od jeho centra se tyčí středověký hrad, ke kterému jsme ale došli pár minut po zavíračce, a promoklí. 😂 Na druhou stranu platit jen za to, že se chceme podívat na výhled na město, mi přijde absurdní, takže jsme se vydali zase zpátky dolů do města, kde zrovna probíhaly hasičské slavnosti. Ochutnali jsme tu jejich specialitu Tirtlholky si zatrsaly, a byl to moc pěkný večer. Nevím proč, ale měla jsem pocit, jako bychom byli místní, a ne jen turisti, kteří se tu octli náhodou. Příjemný pocit. 😊

hasičské slavnosti v Brunecku a Tirtl

Bruneck
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na další den jsme si vymysleli výlet do Svaté Magdaleny, kam vede jednak velmi krásná cesta, která stojí za projití / projetí, jednak je tu ono profláknuté zátiší kostelíka s horama, jednak je kousek odsud moc krásné místo Zans. Tak pěkně postupně - po silnici vystoupáte mnoha serpentýnama až do 1950m.n.m., ale ty výhledy jsou prostě úchvatné už cestou! A Až dorazíte na místo Würzjoch, oněmíte úžasem. Tohle nejde ani popsat, prostě zaparkujte, sedněte si na nejbližší plácek, který vám bude sympatický, a kochejte se tou nádherou kolem sebe. 😇

Würzjoch
O kousek dál jsme zastavili na oběd v horské chatě Rodelalm - doporučuju všema deseti! Je to maličká hospůdka, kde nejen že mají hřiště pro děti a trampolínu s výhledy na hory a kravičky, ale tak dobré jídlo, že na jeho chuť nemůžu pořád zapomenout. 😊

Rodelalm
Zhruba po hodinové jízdě autem jsme dorazili k Zans. Za parkování se tu platí, ale asi 300m před samotným parkovištěm je větší odpočívadlo, kde se dá parkovat zadarmo, a po chodníčku podél silnice bezpečně dojít pěšky. V oboře tu potkáte jeleny, můžete se podívat do malého muzea na vizualizaci vzniku Dolomit a pak už je jen na vás, kterou trasou si zvolíte jít. My jsme se rozhodli jen pro krátký okruh, který jsem vám zaznačila na mapách, protože je celý průjezdný s kočárkem, nebo na odrážedlech, a to mi přijde supr! 😊

Zans



Večeři jsme si zajeli uvařit právě k onomu zmiňovanému kostelíku St. Johann in Ranui, kde si Dominik mohl aspoň pohrát s foťákem.

St. Johann in Ranui
Cesta zpátky do kempu byla o něco dobrodružnější, protože serpentýny neudělaly Magdalence moc dobře, ale zvládli jsme to. 😊 V kempu jsme se seznámili s manželi z Holandska, kteří si naše holky naprosto zamilovali, a mně je jen líto, že jsme si nepředali žádný kontakt. Oba byli celý život učitelé na školách, a teď po nástupu do důchodu si pořídili obytňák, aby mohli začít cestovat. Byl to takový ten pár, od kterého člověk nemůže odtrhnout oči, protože taková láska a humor po čtyřiceti společných letech.. Závidím, přeju, a moc bych chtěla, abychom se uměli taky za pár desítek let spolu tolik smát. 😍

Otto a jeho žena
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tre Cime

Nedělní dopoledne jsme strávili balením věcí v kempu a plánováním celodenního výletu na známé Tre Cime. Po mši svaté jsme jen v rychlosti nakoupili a vyrazili, abychom byli co nejdřív na parkovišti a stihli ještě pěšky dojít co nejblíž ke Třem zubům, jak tomuto místu češi říkají. Vjezd je sem možný pouze po jedné silnici, takže nemůžete minout - dole zaplatíte 30 euro za vjezd a po deseti minutách stoupání se před vámi objeví několik velkých parkovišť a kolem mohutné skalní masivy se spoustou cestiček. Jde odsud vidět až dolů do údolí, a je to krásný výhled!




Naložili jsme holkám vozík a vydali se kolem Rifugio Auronzo, kde je snad prý možné i nocovat. Skály jde dokola celé obejít, ale to jsme v plánu neměli - s vozíkem by to nešlo, už bylo docela pozdě a nestihli bychom to, a ani jsme se na to necítili fyzicky (teda já, vzhledem k tomu, že bych Inůfku musela mít v nosítku a Majdi by musela po svých).. Myslím, že tuhle krásu si necháme ještě na příště. Pokud se sem vydáte a chcete jít tuto trasu, doporučuju počítat to jako celodenní výlet! 😇




Každopádně i tak jsme došli až k poslednímu turistickému rozcestníku, ke kterému vede ještě jakž takž schůdná cesta, a v to jsem ani nedoufala! Musím přiznat, že jsem opravdu na Magdičku hrdá, protože šla velký kus sama, bez keců, a ještě ji to bavilo, a z toho jsem měla fakt velkou radost i já! 😇


Okruh kolem Tre Cime je jedním z nejnavštěvovanějších, ale my jsme tu byli v podvečer, kdy se to postupně zklidňovalo, až jsme na trase potkávali jen ty, kteří se tu chystali nocovat, nebo fotit. Původně jsme tu chtěli také spát, ale nenašli jsme vhodné místo na náš stan, tak jsme zajeli dolů, a ještě že tak - dole kousek od závory, kde se platilo za vjezd, stanovalo několik lidí, parkovala tu spousta obytňáků a bylo to poblíž nádherného jezera Lago d´Antorno, kde jsme se mohli aspoň další den v klidu projít.

spaní pod Tre Cime

Lago d´Antorno
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hned brzo ráno se sem přivalila spousta aut a celá silnice byla naprosto zacpaná všema, kteří se chystali nahoru. Byla jsem ráda, že my nikam nespěcháme, můžeme si obejít celé jezero a v klidu se sbalit a vyrazit směr Slovinsko.
Původně jsme chtěli jet jenom někam k Tolmezzu a tady přenocovat v kempu, ale žádný tu nebyl. 😂 Tak jsme holt nečekaně ten den dorazili až do Slovinska. To už je ale jiný příběh.. 😇

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ceny:
Ubytování v kempu Bersaglio - 45euro 
Vjezd k Tre Cime - 30e
Jídlo - 60e
Benzín - v podstatě jsme tu projeli 3/4 nádrže, tankovali jsme těsně před italskýma hranicema ještě v Rakousku a pak až ve Slovinsku

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju, že jste si našli čas a chcete okomentovat můj příspěvek.